Jednou ze zajímavostí, které můžete v Bieńkowicích navštívit, je kromě barokního kostela také muzeum kovářství, které je zřízeno ve staré kovárně. Počátky kovárny se pojí se šťastnou láskou, kterou prožili Janek Socha a jeho krásná vyvolená z Bieńkowic. Janek, který pocházel z okolí Krakova, byl vojákem v armádě Jana III. Sobieského. Když králova vojska mířila v srpnu 1673 k Vídni a procházela zdejším okolím a tábořila poblíž Ratiboře, Janek zde při tom poznal krásnou dívku z Bieńkowic. Zamilovali se do sebe na první pohled. Voják pak složil slib, že pokud přežije válku, vezme si svou vyvolenou za ženu. Tak se také stalo – po poražení Turků v bitvě u Vídně se Janek Socha vrátil a se svou vyvolenou se oženil. Protože byl kovářem, otevřel si zde kovárnu. Řemeslo pak postupně přecházelo z otce na syna.
V kovárně po sobě vládli: Andreas, Franz, Urban, Anton, Johan, Alois, Wilibald, Jan, Robert… Za časů Johana – kolem poloviny XIX. století – byla na prvotním místě dřevěné kovárny postavena kovárna zděná. Bieńkowice byly kovářstvím proslaveny.
V meziválečném období se tu nacházelo sedm kováren, dnes fungují dvě. Exponáty spojené s kovářskými tradicemi byly shromážděny v muzeu, které zřídil Jan Socha, potomek a jmenovec zakladatele první bieńkowické kovárny. Je dobré zmínit, že kovárna, ve které se muzeum nachází, je nejstarším objektem tohoto druhu v Polsku – navíc činným.
